Z extrému do extrému. Takový mám ze sebe pocit. Migruji mezi těmito dvěma břehy, kdy jeden je extrémní v pozitivním smyslu a druhý ve smyslu negativním. U pozitivního se obvykle nezdržím příliš dlouho. Cesta k tomu druhému je pak buď sestupováním, nebo stoupáním.
úterý 20. října 2020
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
LXXXIV
Myslím, že jsem se už nadobro ztratila. Ve svojí hlavě, ve svých myšlenkách, ve svých pocitech a emocích. Už ani nevím, co je skutečné a kd...
-
Myslím, že jsem se už nadobro ztratila. Ve svojí hlavě, ve svých myšlenkách, ve svých pocitech a emocích. Už ani nevím, co je skutečné a kd...
-
Něco se ve mně rapidně změnilo. Přemýšlím, kdy to bylo. Možná, že to bude znít divně, ale mám pocit, že to bylo v okamžik, kdy jsem ztratil...
-
Ahoj, babi. Často na tebe myslím, moc mi chybíš. Někdy si představuju, že na mě z nebe dáváš pozor a že se tam všichni jednou sejdeme. Douf...
Žádné komentáře:
Okomentovat