Z extrému do extrému. Takový mám ze sebe pocit. Migruji mezi těmito dvěma břehy, kdy jeden je extrémní v pozitivním smyslu a druhý ve smyslu negativním. U pozitivního se obvykle nezdržím příliš dlouho. Cesta k tomu druhému je pak buď sestupováním, nebo stoupáním.
úterý 20. října 2020
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
LXXXIV
Myslím, že jsem se už nadobro ztratila. Ve svojí hlavě, ve svých myšlenkách, ve svých pocitech a emocích. Už ani nevím, co je skutečné a kd...
-
Myslím, že jsem se už nadobro ztratila. Ve svojí hlavě, ve svých myšlenkách, ve svých pocitech a emocích. Už ani nevím, co je skutečné a kd...
-
Mám tak rozlámané srdce. Úplně to cítím. Tu bolest. To, jak se pokaždé zase o další kousek zlomí. Myslím, že za chvíli mi uvnitř už nic nez...
-
Zamiloval se do jejích havraních vlasů a bledé pleti. Když se změnila, nemohl to zkrátka ustát. Pořád mám potřebu hrát si na něco, čím nejs...
Žádné komentáře:
Okomentovat