XXI

Nevnímám...

XX

Asi přestávám cítit...

XIX

Někdy si říkám, že bych chtěla být o něco méně vnímavější. Protože právě to, že jsem vnímavá, ze mě dělá nešťastného člověka.

Proč tomu tak je? Protože vnímavější lidé vidí samotnou podstatu věci. Vidí důsledky, záměry a následky. Chápou a vědí. A vědět občas znamená trpět. Hloupý člověk, který si hloubku věci neuvědomuje, netrpí, netíží ho vědomí pravdy.

XVIII

Co budeme dělat, až to všechno skončí?

XVII

Chtěla bych tě ještě jednou obejmout.

XVI

Voníš jako lískové oříšky.

XV

Mohl by ses taky někdy usmát?

XIV

Jsou dny, kdy jen sedím a prázdně hledím do zdi. Snažím se pochopit smysl života, porozumět lidem okolo mě a najít něco, co by mohlo být mým posláním.

A pak jsou tu dny, kdy bych do sebe ani já sama neřekla, že mi kdy cokoliv bylo. Zářím jako slunce, rozdávám energii a světlo, těším se z každého okamžiku. Duši mám najednou obrněnou a zdá se, že je scelená.

Je to prokletí, bloudit mezi okamžiky chvilkové radosti a pak opět upadnout do sychravého splínu. Nemůžu přece plakat a smát se zároveň, aniž by jedno z toho nebylo upřímné. Jakto, že to pak dokážu? Jsem opravdu tak rozvětvená?

XIII

Chci tančit ve svitu Měsíce. Chci se dívat nahoru a sledovat hvězdy. A až bude nějaká padat, chci spadnout s ní, pokud mi nesplní to, co si přeji.

XII

Stačí úsměv a jediný letmý pohled a ledovec, který mám v srdci, roztaje.

XI

Co je to za svět, když v něm hledí každý jen sám na sebe? Cítím tu všudypřítomnou bolest ve vzduchu.

X

Acta non verba.

Nevěřím lidem. Nikdy jsem jim nevěřila. Vzhlížím k frázi činy, ne slova.

IX

Síla. Síla a odvaha. Síla, odvaha a motivace.

VIII

... miluji ho, jmenuje se Twist... Oliver Twist.

VII

Truchlící duše a zlomené srdce.

Mám na srdci několik náplastí. Občas se některá z nich odlepí a odkryje tak v srdci zející rány, to ji pak musím nahradit jinou, novou náplastí. S každou novou náplastí však moje duše naříká o to víc. A já už nevím, jak ji utišit.

Prý existuje lék zvaný láska. Kde se dá koupit? Utiší tu bolest? Bude to zítra lepší?

VI

Cítím se jako chycená v síti na motýly.

V

Co je to láska?

IV

Občas se ztrácím ve vlastních myšlenkách.

III

Čekám... nevím na co.

Hledám... nevím co.

Samu sebe?

II

Jak pohodlné je hledět na stinná místa z krajů ozářených sluncem...

I

Kde jsi tak dlouho...?