sobota 4. února 2023

LXXVI

Nechci být dospělá. Svět je zlé místo. Lidi jsou nechutní, jednoduší a ve svém jádru zlí. Kam se ztratila ta dětská nevinnost? Kde je ta radost z prostých okamžiků tohoto odporného světa? Cožpak jsme všichni tak zatracení? Minimálně já se tak cítím. Ztracená a zatracená.

Hoří ve mně vztek, odpor a nenávist. Ani nevím, k čemu. Chci to ze sebe dostat, ale nevím jak. Chci křičet a plakat, zbavit se té bolesti, která je zakořeněná hluboko uvnitř mně, ale nejde to.

Jsem zatracená.

Žádné komentáře:

Okomentovat

LXXXIV

 Myslím, že jsem se už nadobro ztratila. Ve svojí hlavě, ve svých myšlenkách, ve svých pocitech a emocích. Už ani nevím, co je skutečné a kd...