Mám tak rozlámané srdce. Úplně to cítím. Tu bolest. To, jak se pokaždé zase o další kousek zlomí. Myslím, že za chvíli mi uvnitř už nic nezbude. Pořád se ptám, čím to je. Čím jsem si to zasloužila. Musela jsem být v minulém životě fakt rapl.
Nemám nikoho. Nemůžu se obrátit na rodinu, na přátele, na nikoho. Uvědomuju si, že jsem na to fakt sama. Jen já a moje zlomené srdce, které mi bude už navždycky všechno připomínat.
Třeba nejsi zase tak sama, jak se může zdát...
OdpovědětVymazatS mnohými věcmi jde něco dělat, jen to nevzdat.
Sama jsem měla bídná období.
Se svým zlomeným srdcem se můžeš cítit sama, protože jen málo lidi by tě dokázalo pochopit (někteří prostě ani pochopit nechtějí). Ale ve skutečnosti úplně tak sama určitě nejsi. Je obtížné najít někoho, kdo by to byl oporou, ale řekla bych, že tak to má mnoho lidí. Jizvy na srdci zůstanou a dokážou zabolet, ale není vše ztraceno. Drž se <3
OdpovědětVymazat